Hračky a vánoční lidové umění od A - Z
Adventní svícen je čtyřramenné stolní nebo také závěsné svítidlo, které může být zdobené různými figurálními scénami. Do objímek se podle čísla adventního víkendu umisťuje příslušný počet svíček. Jeho zvláštní formu představuje adventní domek, vánoční pyramida, kde se každou adventní neděli otevřou další dvířka.



Vznik tradičních krušnohorských vánočních svícnů ovlivnilo v 19. století doznívání baroka. Předlohou jim byly nádherné skleněné lustry, jako ten v seiffenském kostele, vyrobený kolem roku 1670 ve sklářské huti Heidelbach. Zvláštnost mezi nimi představují závěsná otáčivá svítidla, která mají podle principu vánoční pyramidy na nosné konstrukci kotouče osázené figurkami a uváděné do pohybu okřídleným kolem.


Přirozená tendence dřevěných vláken ke kroucení a točení se využívala a pořád ještě využívá i při výrobě hraček. Stromky na hraní se soustruženými prvky nalezneme již ve vzorkovnici z Waldkirchenu z roku 1850. Nejznámějším příkladem je stromek z hoblin, tvořící mezitím pevnou součást vánočních dekorací. Vyrábí se z kuželu rovného dřeva bez suků - většinou se používá lípa.

Stoupající cena dřeva a změna stanovování cla, nově podle váhy zboží, vedly v krušnohorské výrobě hraček kolem roku 1900 k miniaturizaci. Na trh se stále více uváděly zmenšené formy figurek, domů, dopravních prostředků a příslušenství. Jako geniální se ukázal nápad, nabízet droboučké hračky v krabičce od zápalek. Výhodné pro vývoz byly i maličké pokojíčky pro panenky, nelákající ani tolik ke hře, jako spíš k vystavení nebo ke sbírání.

Anděl světla se v soustružené podobě začal vyrábět kolem roku 1830. Předlohou mu byli pravděpodobně norimberští andělé ze zlatého pozlátka. Činorodý krušnohorský řemeslník je pak přetvořil do kuželovité loutky s dřevěnými křídly, držící v rukou objímky na svíčku. Z andělské koruny s oblouky a hroty se v Seiffenu stala prostá vykroužená forma, podobná hornickému klobouku.
Hrací skříňky se vyvinuly z původních dřevěných drnkacích krabiček, které již od začátku 19. století patřily pevně do sortimentu krušnohorských hraček. Jejich scénické aranžmá často vysílalo poselství vánoční myšlenky – i díky doprovodu uvnitř vytvářené melodie. Poezie ustavičného otáčivého pohybu, souznění hudby a postaviček, jakož i transformace drobných nápěvů do podstaty dřeva, mohly být lákavou inspirací pro výrobu skříněk s různými dětskými a pohádkovými motivy, která byla v Krušných horách zahájena po roce 1935.





Krušnohorská vánoční pyramida vznikla na přelomu 18. a 19 století. Smysluplně se v ní snoubí tradice světla a hornického rukodělného umění. Jejími předchůdci byly pyramidovité, girlandami zdobené nepohyblivé stojánky na svíčky. Pro seiffenský region jsou od poloviny 19. století významné především stupňovité a poschoďovité pyramidy, které se díky svým rozměrům a bohatému detailnímu vybavení staly klenotem tohoto výrobního odvětví. Tematicky uspořádané figurky lidí a zvířat, představující kromě biblického vánočního příběhu také hornický svět práce a venkovský styl života, se v nich nacházejí v několika patrech. Pestrou paletu pyramid doplňují varianty v podobě věží a domů.

